Základní část > Popis pravděpodobných rizik sucha a nedostatku vody v území > Příčiny, postižení uživatelé a odběratelé vody

Obsáhlý popis nedávné epizody sucha se nachází v dokumentu Vyhodnocení sucha na území Kraje Vysočina za období 2015–2018 (ČHMÚ – Brno, 2018).

V jeho závěrečné kapitole (od str. 157) je souhrnně popsán charakter suchého období let 2015–2018, kdy se ve vodních tocích vyskytovaly dlouhodobě výrazně podprůměrné průtoky. V roce 2015 se nadto vyskytlo i velmi významné hydrologické sucho, které postihlo převážnou část ČR.

Hlavními příčinami byly:

•teplotně nadnormální a srážkově podnormální zimní období,

•teplotně nadnormální až silně nadnormální roky 2014–2018,

•výrazně srážkově podnormální roky 2015–2018,

•srážkově podnormální rok 2016 v některých regionech ČR.

Jak dále uvádí výše zmíněná publikace:

„Následkem byl zejména postupný pokles zásob podzemní vody během tohoto období, který přetrvává a prohlubuje se i v roce 2018.“

„V rámci celého období je nejlepší situace v HGR 6532 – Krystalinikum v povodí Železných hor – jihovýchodní část, povodí Horního a středního Labe. V oblasti jsou pouze mělké vrty, bez přítomnosti pramenů.

Z průběhu hladin podzemních vod vyplývá, že rok 2015 byl až do července normální, v lednu a dubnu 2015 dokonce nadnormální. V červenci 2015 hladiny zaklesly do oblasti mírného sucha, které přetrvalo až do října 2015. Listopad 2015 až leden 2016 byl opět normální. Únor a březen 2016 byly opět nadnormální měsíce. V březnu 2016 došlo k výraznému poklesu do oblasti mírného sucha. Květen až srpen 2016 byly opět měsíce s normálním chodem hladin podzemních vod. Od září do prosince 2016 hladiny zaklesly do oblasti mírného sucha. Leden a únor 2017 byly hladiny zaklesnuty na úroveň silného sucha. Zbytek roku 2017 byl opět normální. Díky sněhové pokrývce v měsících leden a únor 2018 se hladiny držely opět vysoko, i v nadnormálních stavech. Od března 2018 došlo k silnému nedostatku srážek a hladiny klesly do oblasti silného sucha. Tento stav přetrvává do konce hodnoceného období, tedy do konce září 2018.“

„Naopak nejhorší situace je v rajónech HGR 6550 krystalinikum v povodí Jihlavy (povodí Dyje) a HGR 6560 krystalinikum v povodí Svratky (povodí Dyje). V rajónu HGR 6550 je celkem vyhodnocených 7 mělkých vrtů a 9 pramenů, v rajónu HGR 6560 pak 11 pramenů, mělké vrty zde k dispozici nejsou.

Oba rajóny vykazují podobný vývoj hladin podzemních vod. Rok 2015 byl v rajónech velmi suchý. Vrty i prameny v dané oblasti již od dubna 2015 vykazují stav sucha, na většině z nich je pozorováno silné sucho v délce minimálně 6 měsíců a s hodnotami kolem 90 % MKP. V roce 2016 je situace v oblasti obdobná, díky větším srážkám je sucho z části pouze mírné. Mimořádné sucho se vyskytuje opět s délkou přesahující 5 měsíců jdoucích za sebou. Od roku 2017 je v rajónech situace z pohledu podzemní vody kritická, víceméně celý rok jsou hladiny zaklesnuty pod úroveň 97 % MKP, tedy v mimořádném suchu. Tento stav přetrvává i v roce 2018, s mírnými výkyvy vlivem místních srážek.“

„Stanovení počátku míry působení meteorologického, půdního či hydrologického sucha je velmi obtížné. Je také potřeba vzít v úvahu zpoždění projevů hydrologického sucha v povrchových a podzemních vodách vůči suchu meteorologickému či půdnímu. Jednotlivé projevy sucha se mohou v různých oblastech v čase prolínat a to, že z hlediska průběhu meteorologických prvků dojde k zlepšení situace a negativní projevy meteorologického či půdního sucha v krajině skončí, neznamená, že sucho hydrologické nebude dále v různé míře pokračovat až do doby, kdy vzhledem k vývoji počasí a deficitu srážek dojde k opětovné gradaci projevů sucha.“

„S ohledem na výstupy z klimatických modelů je zřejmé, že vzhledem ke zvyšující se teplotě vzduchu podmiňující míru evapotranspirace v krajině, je možno předpokládat, že oblasti Kraje Vysočina zasažené suchem v období 2015–2018 jsou predisponována k jeho výskytu v různé intenzitě i v následujících letech. Nutné je ovšem také zmínit, že vzhledem k vysoké časové a prostorové variabilitě srážek, je reálně nemožné lokalizovat oblasti, v nichž se v následujících letech může projevit případný deficit srážek.“