V rámci území České republiky zaujímá Kraj Vysočina centrální polohu. Na východě sousedí s krajem Jihomoravským, na západě s krajem Jihočeským a Středočeským a na severovýchodě s krajem Pardubickým. S krajem Jihomoravským vytváří region soudržnosti NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení.
Rozlohou téměř 6 800 km2 se Vysočina řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti – pouze čtyři kraje jsou rozlehlejší. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Nejvýše položeným bodem je vrchol Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava, nejnižší bod se nachází v místě, kde na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.).
Krajem prochází hlavní evropské rozvodí Dunaj – Labe táhnoucí se podél bývalé zemské hranice ze severovýchodu na jihozápad a dělící kraj na dvě téměř stejné části.
Tradičně významné postavení má v Kraji Vysočina zemědělství. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je však přesto území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu).
Pro zemědělství v kraji je i nadále charakteristický velkovýrobní způsob hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek samostatně hospodařících rolníků.
Obr. – Geografická mapa Kraje Vysočina (zdroj: SRKV21 – ČSÚ)