Územní členění

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Základní část > Charakteristika kraje >

Územní členění

Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů. Celkem se zde nachází 704 obcí a 1402 jejich místních částí.

V kraji jsou nejpočetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyvateli. Statut města má v současnosti 35 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti regionu mírně podprůměrný počet. Statut městyse má 42 obcí kraje.

 

5 okresů:

Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou

 

15 obcí s rozšířenou působností (ORP):

Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou

 

11 obcí s pověřeným obecním úřadem:

Golčův Jeníkov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Počátky, Polná, Přibyslav, Třešť, Velká Bíteš

 

8 obcí o velikosti nad 10 000 trvale bydlících obyvatel:

Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou (v nich je soustředěno cca 40 % obyvatelstva)

 

23 obcí o velikosti od 2000 do 10 000 trvale bydlících obyvatel:

Batelov, Brtnice, Bystřice nad Pernštejnem, Golčův Jeníkov, Chotěboř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Kamenice nad Lipou, Luka nad Jihlavou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Pacov, Počátky, Polná, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Telč, Třešť, Velká Bíteš, Žirovnice, Ždírec nad Doubravou

 

36 obcí o velikosti od 1 000 do 2 000 trvale bydlících obyvatel

 

100 obcí o velikosti od 500 do 1 000 trvale bydlících obyvatel

 

537 obcí o velikosti pod 500 trvale bydlících obyvatel

 

U menších obcí převládá rozvolněný systém venkovské zástavby, větší sídla mají kompaktní urbanistické řešení zástavby. Vývoj vlastního osídlení kraje je dán především morfologickými podmínkami a polohou sídla ve vztahu k dostupné dopravní infrastruktuře a přírodní atraktivitě celé lokality.

 

clip0010

Obr. – Administrativní členění Kraje Vysočina (zdroj: SRKV21 – ČSÚ)


Základní část > Charakteristika kraje > Územní členění

   | tisk | nahoru |

stránka b_char_uz.htm aktualizována: 09.09.2022, publikována: 13.01.2023