Základní část > Zásobování pitnou vodou

Dle PRVKUK se zásobování pitnou vodou na území kraje vyznačuje relativně dostatečnou kapacitou vodních zdrojů, především zdrojů vod povrchových i nadregionálního významu. V budoucnu však bude pravděpodobně potřeba zahájit přípravné práce na zřízení dalších významných zdrojů povrchové vody (vodních nádrží) – zde je vazba na Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod pořízený MŽP a MZe podle § 28a vodního zákona.

Taktéž je třeba uvažovat s dalším propojováním vodárenských systémů (skupinových vodovodů) v kraji. Jak se v mnoha obcích kraje v předchozích letech prokázalo, místní a většinou mělké zdroje podzemní vody jsou v případě nedostatečných srážek (dlouhodobého sucha) nejvíce a nejdříve zranitelné. Na území kraje existují i méně rozsáhlé lokální systémy využívající zdroje podzemních vod.

Základní statistiky a srovnání

Dle údajů z publikace Vodovody, kanalizace a vodní toky – 2021 (ČSÚ, 2022), bylo v Kraji Vysočina v roce 2021 z veřejných vodovodů zásobeno pitnou vodou 485 776 obyvatel, tj. 96,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. Tento podíl je téměř shodný jako průměrná hodnota za celou ČR (96,0 %).

Obyvatel napojených na kanalizaci bylo 442 342, tj. 87,8 % z celkové populace kraje. Taktéž se jedná o téměř shodnou hodnotu jako je tomu u průměru za celou ČR (87,4 %).

Obyvatel napojených na kanalizaci ukončenou ČOV bylo 397 466, tj. 78,9 % z celkové populace kraje. Jedná se o podprůměrnou hodnotu oproti průměru za celou ČR (84,7 %).

Malá hustota osídlení regionu a velký počet malých sídel na území kraje způsobuje v průměru vysoké investiční náklady na další rozšiřování vodovodních sítí a celkově i vyšší náklady na jejich provoz. Rovněž regionální průměrná spotřeba pitné vody z veřejných vodovodních sítí nedosahuje celostátního průměru.

Kvalita vyrobené vody odpovídá až na malé výjimky požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů znečištění vod se jedná o dusičnany, železo, mangan nebo radon, v ojedinělých případech o pesticidy, chloridy nebo sírany. Prakticky ve všech případech se jedná o lokální zdroje podzemní vody.

Další vodárenské statistiky (dle ČSÚ za rok 2021 na území Kraje Vysočina):

•délka vodovodní sítě – 6 028 km

•počet vodovodních přípojek – 142 296

•počet osazených vodoměrů – 139 696

•celková kapacita vodojemů – 217 323 m3

•kapacita zdrojů podzemních vod – 1 089 l/s

•počet úpraven vody – 415

•voda vyrobená celkem – 24 613 tis. m3 (z toho podzemní vody 13 599 m3, což je 55,3 %)

•voda vyrobená určená k realizaci – 25 223 tis. m3 (tj. po připočtení množství vody převzaté od jiných provozovatelů a odečtení množství vody předaných jiným provozovatelům)

•voda fakturovaná pitná celkem – 21 793 tis. m3 (z toho domácnosti 15 299 tis. m3, tj. 70,2 %)

•ztráty vody v trubní síti – 3 033 tis. m3 (tj. 12,0 % vody určené k realizaci, průměr ČR – 14,9 %)

•průměrná cena vodného v kraji v roce 2021 – 41,80 Kč bez DPH (průměr ČR – 43,80 Kč)

•průměrná cena stočného v kraji v roce 2021 – 31,30 Kč bez DPH (průměr ČR – 38,50 Kč)

Specifická spotřeba vody v Kraji Vysočina za rok 2021

•specifické množství vody fakturované všem odběratelům – 122,9 l/os/den (průměr ČR – 130,2)

•specifické množství vody fakturované domácnostem – 86,3 l/os/den (průměr ČR – 93,2)