Operativní část > Krizový stav

V případě, že krajská komise pro sucho vyčerpá opatření uvedená v tomto plánu (v odůvodněných případech i nad rámec plánu) k odvrácení dalšího prohloubení nedostatku vody, zejména v situaci kdy:

•nedostatek vody ohrožuje fungování prvků kritické infrastruktury, výrobu elektřiny a tepla a provoz významných průmyslových provozů,

•zásoby vody pro obyvatelstvo jsou pouze na dobu 1 až 2 měsíců a nelze je dále zabezpečit dostupnými prostředky,

•NZV nelze zajistit s využitím zdrojů disponibilních v rámci území kraje,

•jsou plně nasazeny všechny disponibilní síly a prostředky a přesto se nedaří průběh situace zvrátit,

•následkem špatné hygienické situace hrozí epidemie,

•řešení situace vyžaduje další hmotné nebo finanční prostředky, které již na úrovni kraje nelze zajistit,

•jsou vyčerpány hmotné nebo finanční prostředky pro zvládání mimořádné události a zároveň je předpověď vývoje hydrologické situace v následujících týdnech i nadále nepříznivá,

může hejtman kraje při splnění podmínek podle zvláštního zákona (krizový zákon) vyhlásit krizový stav.

V případě, kdy je v době stavu nedostatku vody vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se komise pro sucho stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední komise pro sucho součástí Ústředního krizového štábu. Komise pro sucho vykonávají i nadále činnosti dle vodního zákona (tzn. i v průběhu vyhlášeného krizového stavu je možné komisí pro sucho například nařídit mimořádnou manipulaci na vodním díle).

Postupy v případě vyhlášení krizového stavu

Jak je již uvedeno výše, krizová opatření uložená za krizového stavu hejtmanem, příp. starostou obce (v případě nebezpečí z prodlení) podle krizového zákona a zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů musí navazovat na mimořádná opatření vodoprávních úřadů.

Za krizového stavu může být aktivován systém nouzového zásobování vodou. Rozumí se jím zabezpečení pitné vody pro obyvatelstvo v množství nezbytném pro jeho přežití a po nezbytně nutnou dobu potřebnou pro obnovení běžného zásobování pitnou vodou. Nouzové zásobování pitnou vodou může mj. nastat v důsledku extrémního snížení hladiny vody ve zdroji podzemní nebo povrchové vody vlivem extrémního sucha. Problematika nouzového zásobování vodou je zahrnuta v Havarijním plánu kraje v části Plán nouzového přežití obyvatelstva, v Krizovém plánu kraje a krizových plánech ORP (Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu), jejichž zpracovatelem je Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina a v PRVKUK, jehož pořizovatelem je Kraj Vysočina.

Doporučené postupy a zásady plánování a organizační zabezpečení nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při vzniku mimořádných událostí a za krizových stavů vymezuje Metodický pokyn MZe čj. 74020/2016-MZE-15000 ze dne 22. prosince 2016 (Metodický pokyn).

V případě vzniku mimořádné události:

a)organizuje starosta obce v rámci zajištění činnosti obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,

b)organizuje a koordinuje hasičský záchranný sbor kraje.

Po vyhlášení krizového stavu:

a)organizuje starosta obce v rámci zajištění činnosti obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,

b)koordinuje hejtman.

c)spolupracuje a zajišťuje náhradní zásobování provozovatel vodovodu

Nouzové zásobování pitnou vodou organizují orgány kraje a orgány obcí prostřednictvím právnických a podnikajících fyzických osob (zpravidla významných provozovatelů vodovodů pro veřejnou potřebu) zahrnutých do krizových plánů včetně jejich dostupných prostředků a zařízení. Odborné služby podle svých možností zabezpečují také provozovatelé vodovodů.

Z technického hlediska podle povahy narušení zásobování obyvatel pitnou vodou lze k řešení situace využívat zejména nenarušené stávající vodovodní systémy a jímací objekty (vodojemy), cisterny, mobilní úpravny a dodávky balené pitné vody (pro obce o velikosti do 300 obyvatel). Pro účely nouzového zásobování pitnou vodou jsou v případě pitné vody na území kraje vytipovány zejména zdroje podzemních vod s kapacitou pokud možno vyšší jak 2 l/s. Voda z těchto vodních zdrojů nesmí vyžadovat úpravu (povoleno je pouze odkyselení).

Systém nouzového zásobování vodou vyplývá z Metodického pokynu a dodávky pitné vody v nezbytném množství a požadované jakosti jsou dány v rozsahu pro první dva dny 5 l/os/den, pro třetí a další dny 10 až 15 l/os/den. Požadavky na jakost vody mohou být v podmínkách nouzového zásobování vodou odlišné od požadavků na jakost vody pitné v období mimo krizový stav. Uvedené dodávky pitné vody tvoří v systému nouzového zásobování vodou minimální množství pitné vody potřebné k zamezení škod na životech a zdraví občanů v postižených oblastech.

Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací. Ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem mj. může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, plní úkoly stanovené starostou obce s ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP, zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva a zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

Zásady zajišťování věcných zdrojů:

•nevyžadovat věcné zdroje, které jsou k dispozici ve vlastním správním obvodu obce či ORP,

•krizový štáb obce resp. starosta uplatňuje za krizové situace požadavky na věcné zdroje u krizového štábu příslušné ORP,

•není-li možné zajistit požadavek ze zdrojů ve správním obvodu ORP, uplatní krizový štáb ORP jasně specifikovaný a odůvodněný požadavek u krizového štábu kraje

•nelze-li zajistit požadované činnosti a věci smluvně proto, že subjekt (osoba) plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží,

•povinnost poskytnout věcný prostředek (zahrnuje i služby) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. V takovém případě hradí nezbytnou dodávku orgán krizového řízení, který o ní rozhodl (hejtman nebo starosta).

Ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace a účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Smluvní vztah při zajištění věcných zdrojů za krizové situace má však vždy přednost před řešením formou nařízení povinností, jimiž se zasahuje do práv a zájmů fyzických a právnických osob.

Na základě rozhodnutí Ústředního krizového štábu nebo Správy státních hmotných rezerv mohou být k zajištění požadavků při řešení nouzového zásobování vodou kromě dodavatelů nezbytných dodávek použity i státní hmotné rezervy, konkrétně tzv. pohotovostní zásoby.