Území Kraje Vysočina lze zařadit dle členění prof. Quitta (1975) do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Javořické vrchoviny a Hornosvratecké vrchoviny, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících pahorkatin, až po nejteplejší oblast na jihovýchodě kraje a v nivě řeky Doubravy. Celkem lze na území kraje vymezit osm klimatických oblastí, a to sedm mírně teplých a jednu chladnou oblast. Zima je dlouhá, chladná a vlhká.
V některých oblastech kraje byly obce ohrožovány suchem, projevil se zde vliv suchého období let 2015 – 2019. V posledních letech jsou na území kraje rovněž detekovány vyšší průměrné teploty oproti dlouhodobému normálu. S tímto jevem je spojený vyšší výpar. Problémy se zásobováním pitnou vodou tak měly některé menší obce v kraji, napojené pouze na lokální zdroje podzemních vod s proměnlivou kvalitou a kvantitou vody. Zlom nastal v roce 2020, kdy podle údajů ČHMÚ byl rok 2020 po více než pěti suchých letech srážkově výrazně nadnormální. Průměrný úhrn srážek na Vysočině za rok 2020 byl 834 mm, což je o 161 mm více, než je dlouhodobý normál. Jednalo se o srážkově nejvydatnější rok za posledních 10 let, který významně snížil srážkový deficit z let 2015 až 2019. V roce 2021 napadlo na Vysočině průměrně 648 mm srážek, což je o 25 mm méně oproti normálu.
Většina významných vodních toků na Vysočině během suché periody 2015 – 2019 dosáhla významně podnormálního stavu vody a v mnoha profilech byl překročen tzv. ukazatel sucha. Rovněž došlo k výraznému poklesu hladiny povrchové vody ve vodárenských nádržích v povodí Dyje - Hubenov, Vír, Vranov (vodárenský odběr pro Třebíčsko) a Nová Říše. Výjimkou byla vodárenská nádrž Švihov v povodí Vltavy. Odběry vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženy nebyly.
Kraj Vysočina problematiku dlouhodobého sucha a nedostatku vody vnímá velice intenzivně a snaží se jí řešit. Podpora přípravy i realizace možných opatření k ochraně před suchem je zohledněna v dotačních titulech (programech) Kraje Vysočina v oblasti vodního hospodářství, které jsou zařazeny do Fondu Vysočiny.
Teplota, srážky, kvalita ovzduší a proudění vzduchu
Dlouhodobá průměrná roční teplota v kraji dosahuje 7,9 °C. Teplota se mění v závislosti na nadmořské výšce, konfiguraci terénu, charakteru ploch apod. Ve vrcholových partiích Žďárských vrchů a Jihlavských vrchů průměrné roční teploty klesají i pod 6 °C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty podél řeky Doubravy a na Třebíčsku a Hrotovicku. V letech 2015 až 2020 došlo ke zvýšení teploty průměrně o 1,4 °C oproti normálu.
Dlouhodobý průměrný srážkový úhrn pro území Kraje Vysočina je 675 mm za rok. V území se projevuje výrazný srážkový stín Českomoravské vrchoviny. Nejnižších průměrných ročních úhrnů dosahují oblasti na východě a jihovýchodě území (Třebíčsko). Nejvyšší roční průměrné úhrny srážek jsou zaznamenány na stanicích v nejvýše položených částech. Na ostatních částech území kraje srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v ČR.
S otázkou podnebí souvisí i stav ovzduší, který je na Českomoravské vrchovině v porovnání s ostatním územím republiky velice dobrý. Kraj Vysočina je z hlediska čistoty ovzduší jedním z nejčistších regionů ČR. Kvalita ovzduší v Kraji Vysočina byla a je nejvíce ovlivňována emisemi z dopravy a z malých spalovacích zdrojů (zejména domácnosti).
Převažující západní proudění je prioritně určováno rozložením tlakových útvarů. V průběhu roku se uplatňuje vliv zimní anticyklóny a letní cyklóny. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Se vzrůstající nadmořskou výškou se místní ovlivnění směrů větrů snižují. V letních měsících převládají západní až severozápadní větry, v zimě jihovýchodní. Vzhledem k členitému terénu se směr a síla větrů lokálně mění. Procento bezvětří je vyšší v oblasti Pelhřimovska a na východě kraje, což ovlivňuje relativně krátkodobé trvání radiačních inverzí. Vítr ovlivňuje průběh mnoha jiných meteorologických prvků, jako teploty vzduchu, výparu, tání sněhové pokrývky, výskytu mlh, srážek a trvání inverzí a tím spojený rozptyl atmosférických příměsí.
Tab. – Srážky v Kraji Vysočina 2006 – 2021 (zdroj: ČHMÚ)
Obr. – Srážky v Kraji Vysočina 2006 – 2021 (zdroj: ČHMÚ)
Tab. – Teploty v Kraji Vysočina 2006 – 2021 (zdroj: ČHMÚ)
Obr. – Teploty v Kraji Vysočina 2006 – 2021 (zdroj: ČHMÚ)