<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Základní část > Charakteristika kraje > Pedologie

Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malým obsahem živin a převahou oxidu křemičitého, což je činí kyselými, proto jsou na nich většinou hnědé kyselé čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny, většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálních masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kyselý chemismus a nízkou úživnost. Existují však i významné místní odchylky - živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svým charakterem je výjimečný výběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železných hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde se nachází proslulá rašeliniště.

 

V Kraji Vysočina se dlouhodobě zmenšuje plocha obhospodařované zemědělské půdy, současně se snižuje i podíl orné půdy  – v roce 2000 zaujímala orná půda v kraji plochu 310 757 ha, v roce 2020 už jen 278 329 ha (zdroj: Agrocenzus 2000 a Integrované šetření v zemědělství 2020).