<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Základní část > Charakteristika kraje > Geomorfologie a geologie

Z hlediska geomorfologického členění ČR se území kraje nachází v podsoustavě Českomoravská vrchovina, která náleží k Českomoravské geomorfologické soustavě. Pouze severní výběžek zasahuje nevýznamnou částí do podsoustavy Středočeská tabule, která je součástí soustavy Česká tabule.

 

Obě geomorfologické oblasti jsou součástí geomorfologické jednotky vyššího řádu – provincie Česká vysočina, která v sobě zahrnuje celé území Čech a západní část Moravy zhruba po pomyslnou osu měst Znojmo – Brno – Olomouc - Ostrava. Českomoravská vrchovina je dále členěna do sedmi geomorfologických celků, a to na Křemešnickou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu, Železné hory, Hornosvrateckou vrchovinu, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu a Jevišovickou pahorkatinu, přičemž území kraje spadá do všech uvedených celků.

 

V reliéfu Kraje Vysočina převažují plošiny, ploché hřbety, úvalovitá údolí, která přechází směrem k okrajům Českomoravské vrchoviny do údolí hluboce zaříznutých. K nejvýše ležícím oblastem kraje patří zejména Žďárské vrchy s řadou vrcholů přes 800 m n. m. (nejvyšší Devět skal 836 m n. m.) a Jihlavské vrchy v Javořické vrchovině (nejvyšší Javořice 837 m n. m.). K dalším významným vrcholům Kraje Vysočina patří Křemešník (765 m n. m.), Čeřínek (761 m n. m.), Strážiště (744 m n. m.), Špičák (734 m n. m.), Mařenka (711 m n. m.), Melechov (709 m n. m.) a Vestec v Železných horách (668 m n. m.).